Přezdíváme jim ,dubajští ptáci´, usmívá se průvodce Abdul a v narážce na hejna holubů v Benátkách ukazuje k nebi Dubaje. Prstem ale k mému překvapení nemíří na žádný prolétající Airbus A380, nýbrž na jeden z mnoha místních jeřábů. I ty jsou totiž pro Dubajce symbolem prudkého vzestupu pouštního pustoprázdna mezi světová futuristická města, kde zaplatíte více za vodu než za benzín. Právě i díky jeřábům, kterých se zde měla v době stavby nejvyššího mrakodrapu světa nacházet čtvrtina ze všech na světě, mohlo zažít raketový vzestup mezinárodní letiště Dubaj – domovská základna aerolinky Emirates, která nás provedla zákoutími výcvikového centra.
This post was originally published on this site